Ferdiš Kostka a Jozef Kostka v Marianke v roku 1945
Návrh na pomník Víťazstva v Bratislave, 1945
Pomník Víťazstva nad fašismom v Bratislave, 1945-1949 (spolupráca s architektom Milanom Škorupom)
Štúdia hlavy ženy k pomníku Víťazstva v Bratislave, 1945-1946
Portrét Anny Kostkovej, 1946
„Kostkov Pomník SNP pre Partizánske, vtedajšie Baťovany (1946–1949, odhalený 1950) sa stal a dodnes je - bezprecedentným príkladom riešenia úlohy. Jeho východiskom sa stala idea romanticko-panteistickej metamorfózy prírodného na ľudské a naopak, kompozíciu štyroch zomknutých figúr odvodil z tvarovej a priestorovej konfigurácie horských štítov. Sochársky bravúrnym spôsobom, prostredníctvom dramatickej pohybovej štúdie telesnej akcie a typológie postav vytvoril jedno z najpresvedčivejších ,hrdinských´povstaleckých súsoší.“ Katarína Bajcurová, O sochárskom čine Jozefa Kostku, in: Marcela Macharáčková–Štefan Zajíček (ed.), Jozef Kostka. Dielo v čase. Zborník príspevkov zo sympózia pri príležitosti jubilejnej výstavy k 100. výročiu narodenia umelca, Záhorská galéria Jána Mudrocha v Senici, 2013, s. 12.
Návrh pomníka SNP (Obrancovia) pre Partizánske, 1948
Hlava partizána, 1946
„Třetím z Kostkových dokončených monumentálních úkolů byl pomník SNP v Donovalech s názvem Jaro 1945. Byl komponován v letech 1950–1955 na téma vítězného návratu mladého partyzána sestupujícího z hor, s hlavou vysoko vztýčenou k pohledu na rozlehlé panorama. Uvážená situace pomníku je založena na sochařově opodstatněném záměru obdařit postavu výrazným gestem, schopným uplatnit se na pozadí okolní krajiny.“ Jiří Kotalík, text katalógu výstavy Jozef Kostka. Výběr z tvorby 1938–1981, Národní galerie v Praze, Královský letohrádek 1981, s. 32–33.
Jar 1945, 1950-1955
Hlava obrancu, 1946
„Sochy z tohoto patetického období slovenských dějin mají vzácnou cudnou skromnost. Vědí, že za slávu tekla krev a slzy. Vědí, že vítězství je líc utrpění. Rub umělci zapomínají, jakoby neexistoval. Kostka ne. Není to vůbec maličkost být sochařem malého národa, kde každý padlý je nenahraditelnou ztrátou. Velikost dějů přerůstá často rozměry našich zemí a jen mimořádná kázeň umělce zbavuje hrdinství přízvuku fráze. Tento malý člověk a velký umělec, Jozef Kostka, to uměl. Skoro jako příklad je nám jeho pieta a utrpení partyzánů.“ Adolf Hoffmeister, Z prejavu zahájenia výstavy Jozef Kostka. Sochy, kresby, Výstavná sieň Mánes v Prahe, 1969.
